KSCM

Analýza aktuální situace radikální levice v ČR v souvislosti s posledními parlamentními volbami I.

Společnost pro evropský dialog v úzké spolupráci s Institutem české levice a s podporou Transform!europe nadále sleduje českou levicovou scénu. Navazuje na rozsáhlou analýzu spojenou i s dílčím sociologickým šetřením z roku 2020 (souhrnná zpráva je na webu IČL - Chovani_priznivcu_radikalni_levice.pdf (institutcl.cz)). Závěry z tohoto dokumentu ukázaly potřebu se české levicové politické realitě nadále věnovat, a proto i v r. 2021 (i když v menším rozsahu) se v analýzách a šetřeních pokračovalo. Podzimní parlamentní volby pak ukázaly, že je velmi důležité porozumět současné situaci a pokusit se formulovat některé závěry a doporučení na nejbližší období. Následující text se pokouší o shrnutí prvních podrobnějších výstupů s tím, že se bude dále pokračovat v jejich upřesňování. Publikace je v pdf ke stažení zde

Pokračovat ve čtení

Dialektický vztah levicového vůdce a mas

Úvahu o dialektice, o dialektickém vztahu levicového vůdce a mas řeší ve svém příspěvku František Ledvina. Je ke stažení zde.

Pokračovat ve čtení

František Neužil vydává text Pláč radikální antisystémové levice české v zemích koruny české

Konkrétní historická situace, v níž se ocitla KSČM, má mnohem starší a hlubší gnoseologické i třídně sociální kořeny a příčiny, než se některým kolegům – a zajisté i kolegyním, abych se vyjadřoval genderově vyváženě a politicky korektně – zdá, a tudíž nemá žádné jednoduché, okamžitě a zázračně působící řešení. Nemohu si pomoci, leč na mysli mi v dané souvislosti – neboli v souvislosti s oním příslovečným „útěkem levicových voličů“ – tane jedna scéna z pohádky divadla Járy Cimrmana o „Dlouhém, Širokém a Krátkozrakém“, v níž se krátkozraký bystrozraký obrací na dětské diváky se slovy: „Možná se děti zeptáte, kde jsou moji kamarádi, Dlouhý a Široký? Kam se jen ti čerchmanti schovali? Neschovali, umřeli…“ Dvoudílný Pláč radikální antisystémové levice české v zemích koruny české je k dispozici v sekci “Ke stažení” nebo první díl přímo zde a druhý díl zde.

Pokračovat ve čtení

Postoje k období tzv. komunismu se mění

Před několika dny jsme měli možnost seznámit se s výsledky letošního jarního průzkumu agentur STEM a Focus na téma, jak lidé v Česku a na Slovensku vnímají současný politický režim. Výsledek překvapil nejen autory průzkumu, ale zcela evidentně i stoupence politické pravice a pohrobky Havlovy „nepolitiky". Každý čtvrtý Čech si totiž myslí, že aktuální režim je horší než komunismus. Je to pozitivní či negativní závěr? Nebo druhý nosný závěr průzkumu hovořící o tom, že dva roky po tzv. sametové revoluci (resp. listopadovém převratu - již zde se objevuje třídně politická interpretace zkoumaného jevu) klesla podpora současného režimu ze tříčtvrtinové podpory na aktuálních 58 %. Odpovídá to skutečnosti? Může vůbec základní otázka průzkumu, tj. hodnocení předešlého a současného politického režimu z pohledu svobody a spravedlnosti být objektivní? Jaká vlastně byla váha jednotlivých dotazovaných aktérů a sledovaných procesů? A především: co autoři průzkumu a jeho respondenti oním „komunismem" myslili a myslí? Devalvovanou a zkostnatělou normalizační podobu budování socialismu v podobě 80. let? Nebo idealizovanou podobu socialismu z představ následovníků Marxe a Engelse? Byly odpovědi respondentů skutečně ryzím odrazem jejich názorů a postojů, nebo byly ovlivněny aktuální nedobrou politickou (ekonomickou i sociální) situací vyvolanou neschopností vlády Andreje Babiše?

Pokračovat ve čtení

Na české politické scéně táhneme za jeden provaz, ale každý za rozdílný konec

Rozhovor Institutu české levice s poslankyní, předsedkyní rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou.

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle Vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Podle mého názoru ono „vítězství" v předvolebních průzkumech zmíněné koalice stojí na mladších voličích, kteří bývají, řekněme, více kritičtí ke svému okolí a kterým je styl komunikace Pirátů velmi blízký, ale také na „neznalosti" podporovatelů, nejen voličů, Starostů, kteří se mohou z mého pohledu zcela mylně domnívat, že zástupci této strany zastupují většinu starostů v ČR a jsou chápáni jako „nezávislí" regionální politici. To ovšem není pravda.

Pokračovat ve čtení

K čemu je stát a proč ho mám chtít

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Devadesátá léta jsou středobodem dnešního politického střetu a prim hrají ty strany, které se vůči nim vymezují, kritizují s nimi spojenou korupci a nejlépe v té době ani neexistovaly. Piráti měli svůj antikorupční autobus a i letošní kampaň začínali přehledem „kauz" jiných politických stran. Politické hnutí ANO vyrostlo na protikorupční náladě po zatýkání v okruhu ODS začátkem léta 2013. Na kartu korupce a odmítání devadesátkové politiky hrají i Okamurovo SPD a expolicejní Přísaha. Zkorumpované tradiční strany a zkorumpovaný Kalousek jako nálepky fungují, protože nespokojenost řady lidí se situací je skutečná a jiný slovník při kritice polistopadového období si jen těžko hledá cestu do hlavního proudu veřejné debaty. Piráti, ANO i Přísaha nabízejí také důraz na technokratickou odbornost. Piráti ji hodně opírají o přínosnost digitalizace a až plakátovitou snahu o transparentnost, která má v jejich pojetí bránit zákulisním dohodám jako něčemu a priori špatnému. Odlišují se pak svým silným generačním profilem. Jsou strana mladých pro mladé, díky čemuž mohou některé generace voličů snáze oslovovat, protože s nimi sdílejí podobnější socializační zkušenost než například s generací dnešních seniorů.

Pokračovat ve čtení

Levice musí mít program změny a musí za něj na všech frontách bojovat

Rozhovor Institutu české levice s pedagogem a publicistou Jiřím Silným

1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Opakuje se situace, kdy působení etablovaných stran vnímá část veřejnosti jako špatné nebo nedostatečné a někteří lidé se domnívají, že nové osobnosti a nové strany přinesou kýženou změnu. Takovým způsobem se dostalo k moci i ANO. Určitou roli tentokrát hraje i generační změna. Piráti oslovují mladší voliče spíš než ostatní strany. Zastupují také vzdělanější, městské a občansky aktivní kruhy, které se už tolik neidentifikují s diskreditovanými pravicovými stranami. Tato koalice se nechce definovat na škále levice – pravice. To sice v praxi pravidelně znamená, že jejich politika bude pravicová, ale mnoha voličům to vyhovuje, i těm, kteří v podstatě sdílejí levicové hodnoty, ale k levici se nechtějí hlásit, protože by se stali terčem útoků – a protože levice se často sama znemožňuje. Zároveň je to také určité pokračování tzv. nepolitické politiky. Místo podnikatelských kompetencí, kterými lákal Babiš, to jsou u pirátů kompetence spojené s novými informačními technologiemi a u Starostů zase představa odpovědných lokálních politiků. Na tom samozřejmě vždycky něco je, ale každá taková politika expertů nebo hodnot pro všechny nebo boje s korupcí se vyhýbá zásadním společenským problémům rozdělení moc a bohatství. U Pirátů vidím některé osobnosti i část členské základny, které bych zařadil vlevo, ale převažují pravicoví libertariáni. V něčem se podobají původní podobě strany Zelených a nedivil bych se, kdyby i u Pirátů docházelo ke štěpením. Zatím se zdá, že vidina významného podílu na moci stranu stmeluje a posiluje „státotvorné" proudy. K tomu mají podporu části médií a potenciální partneři pro vládnutí na ně neútočí tolik jako na strany zapojené do současného vládnutí.

Pokračovat ve čtení

Dnes máme minimálně tři levice

1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Pokud říkají ty výzkumy pravdu (jsou známy i výzkumy, které se nestrefily), je třeba hledat za preferencemi Pirátů se Starosty více faktorů. K Pirátům a Starostům podle všeho přecházejí někteří voliči od ANO. Nechtějí už volit Babiše, ale nechtějí volit ani pravici.

Totéž se týká některých z těch, kdo dříve volili ČSSD. Mají výhrady k vládní politice, ale tradiční pravicovou opozici už znají. Doufají, že

Pokračovat ve čtení

Doba je dnes určována kognitivním kapitalismem

Rozhovor s předsedou Akademické rady Institutu české levice o nejen o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny 2021.

1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

JC - Jedná se s pravděpodobností hraničící s jistotou o kombinaci výsledků mediální strategie, frustrace s pocitem marnosti u občanů střední a starší generace z konání etablovaných politických stran a současné vlády ve složité době a lhostejnosti mladé generace ke klíčovým znalostem historie státu, jeho skutečného stavu politické, hospodářské a vůdcovské suverenity a v neposlední řadě neuvědomění si následků kognitivního kapitalismu. Dobu, kterou jsem označil jako složitou a kognitivní kapitalismus, který jsem během posledního roku mnohokrát zmiňoval v příspěvcích zde a v zahraničí, charakterizují tři hlavní příběhy: 1) tzv. pandemie strachu z koronaviru, 2) vládnutí koalice s pomocí speciálních nových zákonů s dopady na představitelnou budoucnost, které si mladší a mladý občan nedovede představit z důvodů následků konzumismu, egoismu a deficitu etiky a morálky ve společnosti, a 3) všeobecný nezájem o historii a trendy určující mimo jiné místo ČR v představitelné budoucnosti v kontextu kognitivního kapitalismu. V něm je člověk odstraněn z funkce producenta a přestěhován do funkce konzumenta nebo lidského odpadu. Na tomto místě připomínám starý Řím, kde byl otrok věcí, která mluví. V moderním jazyce kognitivního kapitalismu, 4IR a Pirátů to znamená robot(izace) a integrace umělé inteligence, vše s plným ignorováním skutečnosti, že i když bychom měli být schopni kontrolovat roboty s UI, nebudeme moci nikdy vyloučit, a proto i garantovat, že nad námi nezvítězí na základě chyb, které dělá každý člověk. Vyhýbat se přímé odpovědnosti v takto charakterizované době tak, jak to dělají Piráti je umění v roli, kterou nezkušení herci nemohou zvládnout bez zahraničních suflérů.

Pokračovat ve čtení