Zřejmě prvním Leninovým portrétem v našem sochařství je hlava od sochaře Jana Laudy. A to i přes myšlenku modelovat ruského revolucionáře, kterou nosil v hlavě sochařův učitel Jan Štursa, jak připomněl profesor Nejedlý. Lauda je však prvním českým sochařem, který se zhostil úlohy vtisknout tvar tváři revolučního Ruska a bylo tomu tak v již v době probíhajícího osvobození Prahy v květnu 1945.
Socha nevznikla bez předchozích skizz, jsou však v podstatě neznámé. Jedná se o rychle špachtlí řezanou hlavu studující základní výraz Leninovy tváře a holou lebku, i sepětí s podstavcem. Druhá definitivnější verze nabízí pevný dokončený tvar, hlavu navíc dole ozdobenou vavřínovou ratolestí. Výsledný model působí ve své svěžesti a energičnosti jako vybuchující sopka, vulkán, vřídlo geniálních myšlenek. Portrét je realistický. Ale moderní. Nejde o narutalistický přepis, jde o vyjádření vyhraněného výtvarného názoru vynikajícího sochaře, který předtím zasáhl do řady oblastí – jak do umění portrétního, do proudu sociálního umění i do dekorativního sochařství pro architekturu spjatého s novátorskou prací v keramice.
Pokračovat ve čtení
