Levice

Závěrečná deklarace – Evropské fórum

Závěrečná deklarace – Evropské fórum

Brusel 26. – 28.11.2021

Toto 5. fórum pořádáme v době, kdy je vzájemná pomoc a spolupráce mezi zelenými, progresivními a evropskými levicovými silami potřebnější než kdy jindy. Krize způsobená šířením COVID-19 po celé planetě ve skutečnosti odhalila všechny rozpory, limity a nedostatky neoliberálního, predátorského a nepodporovatelného modelu společnosti, který není schopen vyrovnat se s tak hlubokou výzvou, jako jsou důsledky pandemie, která pustoší svět téměř dva roky.

Pokračovat ve čtení

Neveselý podzim české a německé levice

Na tento podzim ani česká ani německá levice nebude mít dobré vzpomínky. Téměř všichni jsou přesvědčeni, že není většího rozdílu mezi Die Linke a KSČM. Určitě je to v mnoha aspektech pravda, je tu ale jedno společné –volební výsledek. Ten dostal obě strany pod hranici, která umožňovala být nadále v parlamentu. Nic na tom nemění ani to, že německé legislativní specifikum umožňuje v některých případech utéci hrobníkovi z lopaty. Tím byla tři parlamentní křesla, jejichž získání tzv. přímou volbou zachránilo dalších 30 poslanců.

Pokračovat ve čtení

Dánsko: Úspěch levice ve volbách v Kodani

_ Úvodem poznámka překladatele _

O situaci levice v Dánsku se v českých podmínkách moc nedovídáme. Je ale v mnoha směrech zajímavá a pro českou levici i inspirativní. Mám v dánském levicovém hnutí kolegu z pracovní skupiny pro střední a východní Evropu strany Evropská levice a dovolím si prohlásit i přítele. Je také členem zahraniční komise Rudo-zelené koalice v Dánsku. Tento muž už sám má zajímavou osobní historii. Narodil se ukrajinsko dánskému páru. Sice v Kodani, ale velkou část svého mládí i přípravy na život prožil v SSSR (m.j. i ve městě Ždanov, nyní Mariupol na pobřeží Azovského moře). Vystudoval Moskevskou státní universitu, obor historie. Publikoval řadu statí a knih, v nich se zabýval politickým životem jak ve skandidávských zemí a Grónsku tak i Ruska a dalších post socialistických zemí. Pracoval jako vědecký pracovník Akademie věd SSSR a deset let přednášel politologii na Státní universitě Grónska.v jeho hlavním městě Nuuk. Dánsky soustavně publikuje knihy, např. O černém říjnu 1993 v Moskvě (2015), o jeho rodičích (2018), o práci v AV SSSR nebo o protestech v Bělorusku (2021).

Pokračovat ve čtení

Levicová strana - strana naděje

Na tržišti politických idejí se to přímo hemží celou řadu partají, z nichž každá se snaží se vší vehemencí přesvědčit voliče, že právě a jedině ona sama je tím, kdo přichází s tím správným programem, kdo národu přinese štěstí a státu blahobyt. Proč a z jakých důvodů by to tedy měla být – v tuto chvíli ještě se teprve rodící, slabá a neznámá – strana, která by se měla nějakým zásadním způsobem odlišit od tohoto množství všech ostatních?

Pokračovat ve čtení

Jaká je situace české levice?

V pondělí 20. 9. 2021 proběhl odborný seminář, který společně pořádal Institut české levice, Centrum strategických a teoretických studií a Klub společenských věd. Seminář se zabýval situací v českých levicových stranách, které v současnosti bojují o své přežití v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Hlavními referujícími byli – sociolog Ján Mišovič, Jiří Málek ze Společnosti pro evropský dialog (SPED) a Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie (MdA).

Ján Mišovič ve svém vystoupení zopakoval volební výsledky KSČM od roku 1996. Poukázal na to, že za propad volebních výsledků této levicové strany není zodpovědné jen centrum, ale i samotné kraje. V každém kraji totiž nalezneme silnější okresy pro levici jako takovou – dle jeho slov jsou mnohdy rozdíly značné. Dále zmínil, že ne všichni levicově smýšlející občané jsou ochotni ve všech druzích voleb volit levicové strany.

Pokračovat ve čtení

Aktuální situace levice v ČR

Česká pobočka Transform! europe ve spolupráci s Institutem české levice a Klubem společenských věd uskutečnila besedu pod názvem Aktuální situace levice v ČR. Akce proběhla 16. 9.2021 od 16.00 do19.00 hod. v Brně, za přítomnosti 30 účastníků, zejména z řad členů KSV pobočka Brno, ale i zástupců MDA.

Besedu zahájila A. Štofanová. Po krátkém úvodním slově J.Málka vystoupil J.Mišovič s rekapitulací výsledků voleb do PS, krajů a EP v období 1996-2020 na úrovni Jihomoravského kraje a jednotlivých okresů kraje. Ilustroval rozdíly mezi jednotlivými volbami a rovněž upozornil na diference ve výsledcích okresů. V druhé části vystoupení představil hlavní výsledky výzkumu týkajícího se názorů levicově orientovaných občanů z podzimu 2020. Připomněl, že v názorech tří čtvrtin levicově orientovaných dominovaly tři závěry: 1. levicové strany by měly více spolupracovat, vést dialog, více postupovat jednotně, 2. levicové hnutí prožívá krizi, 3. přes nejrůznější problémy má levicové hnutí perspektivu. Pokračoval charakteristikou občanů zařazujících se mezi levicově orientované. Ze světonázorového hlediska se prakticky dvě třetiny hlásily k socialistickému nebo sociálně demokratickému pohledu na svět. Podle subjektivního zařazení na škále levice – pravice se více než dvě třetiny hlásily od krajní levice k levému středu. Podle svého vyjádření by v září 2020 volily dvě pětiny KSČM, čtvrtina neuvedla, koho by volila, 10 % by volilo ČSSD, 10 % ANO, 5 % SZ a zbývající uvedly další strany. Z dat vyplynuly tři závěry: KSČM má pevnější voličské jádro než ČSSD, ČSSD volí nejen levicoví ale i středoví voliči, KSČM preferují nejčastěji voliči ve věku 60+, zatímco ČSSD 45-59 let.

Pokračovat ve čtení

Aktuální situace na české levicové scéně

Ve čtvrtek 16. 9. 2021 uspořádal Institut české levice, Společnost pro evropský dialog a Klub společenských věd společnou akci v Brně na téma aktuální situace na české levicové scéně. Úvodní slovo pronesla Anna Štofanová a přivítala hosty – Jiřího Málka, Jána Mišoviče a Jana Klána. Jiří Málek ve svém úvodu připomněl, že již v minulosti proběhlo několik akcí. Současná akce, se rovněž věnuje tématu, kam utekli voliči radikální levice a na webu Institutu české levice jsou k dispozici závěrečné zprávy z výzkumu, který se tomuto tématu věnuje.

Pokračovat ve čtení

Levice je v krizi, protože nedokázala oslovit mladou generaci

Institut české levice na přelomu června a července 2021 uskutečnil několik rozhovorů na aktuální téma blížících se voleb s významnými osobnostmi českého politického a akademického prostředí. V rámci zvoleného tématu byli osloveni následující lidé: poslankyně Miloslava Vostrá, sociolog Jan Keller, publicista a pedagog Jiří Silný, předseda akademické rady Institutu české levice (IČL) Jan Campbell a místopředseda Masarykovy demokratické akademie (MdA) Patrik Eichler. Všem byly položeny stejné otázky v následujícím pořadí: 1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě? 2. Z výzkumů se rovněž ukazuje, že tradiční levicové strany, tedy KSČM a ČSSD jsou na prahu vstupu do sněmovny. Co zapříčinilo tak velký pokles jejich obliby? Je to podpora vlády Andreje Babiše nebo to má hlubší kořeny? 3. Všechny strany přichází s velkými sliby. Jedni slibují, že nám připraví skvělou budoucnost a další, že nás ochrání před migranty. Jsou volební hesla tím důležitým, co zajímá voliče? Nebo jsou to volební programy? 4. Za posledních 30 let se pořád jen slibovalo, ale až současná středo-levá vláda dokázala prosadit mnoho věcí pro obyčejného člověka. Jak je tedy možné, že hnutí ANO ve volebních průzkumech dále padá dolů? 5. Líbí se vám osobně nějaké volební heslo pro nadcházející volby? Například spolu dáme Česko dohromady, Česká republika na prvním místě atd. 6. Jaký je váš tip, kdo vyhraje nadcházející volby a dokáže případný vítěz sestavit vládu?

Pokračovat ve čtení

Na české politické scéně táhneme za jeden provaz, ale každý za rozdílný konec

Rozhovor Institutu české levice s poslankyní, předsedkyní rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou.

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle Vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Podle mého názoru ono „vítězství" v předvolebních průzkumech zmíněné koalice stojí na mladších voličích, kteří bývají, řekněme, více kritičtí ke svému okolí a kterým je styl komunikace Pirátů velmi blízký, ale také na „neznalosti" podporovatelů, nejen voličů, Starostů, kteří se mohou z mého pohledu zcela mylně domnívat, že zástupci této strany zastupují většinu starostů v ČR a jsou chápáni jako „nezávislí" regionální politici. To ovšem není pravda.

Pokračovat ve čtení

K čemu je stát a proč ho mám chtít

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

Devadesátá léta jsou středobodem dnešního politického střetu a prim hrají ty strany, které se vůči nim vymezují, kritizují s nimi spojenou korupci a nejlépe v té době ani neexistovaly. Piráti měli svůj antikorupční autobus a i letošní kampaň začínali přehledem „kauz" jiných politických stran. Politické hnutí ANO vyrostlo na protikorupční náladě po zatýkání v okruhu ODS začátkem léta 2013. Na kartu korupce a odmítání devadesátkové politiky hrají i Okamurovo SPD a expolicejní Přísaha. Zkorumpované tradiční strany a zkorumpovaný Kalousek jako nálepky fungují, protože nespokojenost řady lidí se situací je skutečná a jiný slovník při kritice polistopadového období si jen těžko hledá cestu do hlavního proudu veřejné debaty. Piráti, ANO i Přísaha nabízejí také důraz na technokratickou odbornost. Piráti ji hodně opírají o přínosnost digitalizace a až plakátovitou snahu o transparentnost, která má v jejich pojetí bránit zákulisním dohodám jako něčemu a priori špatnému. Odlišují se pak svým silným generačním profilem. Jsou strana mladých pro mladé, díky čemuž mohou některé generace voličů snáze oslovovat, protože s nimi sdílejí podobnější socializační zkušenost než například s generací dnešních seniorů.

Pokračovat ve čtení