Makovsky

Makovský a Augustinčič – dva mistři, dva přístupy

V současné diskuzi k poválečnému oficiálnímu sochařství v tzv. Východním bloku (společně s Jugoslávií) se většinou dochází k výčtu dekorativních realizací ve veřejných prostorech, vedoucí v hledání retro detailů a leckdy i banalit až k obsesi. Nebo k vyjmenování bizarních monumentů i se stejně bizarními okolnostmi jejich vzniku, poutavými příběhy. Ale míjí se srovnání mistrů, kteří něco znamenali už v předválečném sochařském vývoji a svůj talent uplatnili v nové společenské situaci po válce.

Pokračovat ve čtení

Makovský a monumentální realizace spjaté s válkou

Výročí 75 let od osvobození Československa, od zásadního historického milníku vítězství nad fašismem a zároveň 120. výročí narození národního umělce sochaře Vincence Makovského je určitou pobídkou k připomenutí děl tohoto umělce, kterými si kladl za cíl připomenout památku těch, kteří se osvobození nedožili, kteří položili své životy v boji za svobodu až už na bojišti, či v nacistických žalářích. Ačkoli od svého nástupu na uměleckou scénu v průběhu 20. let sochař prokázal nevšední šíři talentu a schopnost zvloádat portrétní úkoly, avantgardní plastiku, reprezentativní pomníkovou sochu i design, dění po osvobození Makovského směřuje výhradně k monumentálním realizacím, které natrvalo vstoupily do dějin našeho novodobého sochařství a staly se nedílnou součástí našich měst a pamětních míst.

Pokračovat ve čtení