Marx

Conceptualizing the Future: Marx’s Value Theory and the Debate on Markets and Planning

Marx posits a vision of socialism in which mass-produced items are “priced” via computation of embodied labor-time with remuneration such that one hour of actual labor is exchanged for items produced in one hour. But implementing Marx’s scheme today would incentivize increased individual labor time and drive a tendency to ecologically-harmful “growth.” As pushing beyond capitalism remains indispensable we must assess newer models of socialist planning and distribution providing alternatives to capitalism and “market socialism.”

Pokračovat ve čtení

K setkání Transform! v Praze

Dear comrades and friends: I personally and also on behalf of the Scientific Board of the Institute of the Czech left, of which I have been the Chairman, would like to thank you very much for the invitation to address you at the beginning of this important meeting in such a dynamic time.

At the same time I regret to inform you that it is impossible for me to attend all the sessions for a number of serious reasons as I have been willing to offer you a feedback as an observer at the end of the two days meeting.

Pokračovat ve čtení

Stručná poznámka ke zkoumání příčin a možných důsledků válečného konfliktu probíhajícího na Ukrajině

K významným kategoriím materialistické dialektické logiky jakožto teorie lidského racionálně smyslového nazírání (čití a vnímání), rozumového teoretického poznání i revolučně kritické sociálně politické aktivity lidí náleží kategorie jsoucího a skutečného. Jsoucno není pouhé konkrétní určité a zjevné, vznikající a zanikající konečné bytí, které existuje vedle jiného konkrétního určitého a spolu s jiným konkrétním určitým a zjevným bytím: je to bytí vymezené a zprostředkované podstatou, podstatné bytí, a zároveň podstata, jež se ponořila do bytí nebo se k bytí pozvedla – čili bezprostřednost, která sňala svá zprostředkování a nese v sobě historii svého původu. Jsoucí je reálně existující jev, jenž je vždy projevem a logicko-historickým výrazem čehosi jiného, než je sám. Tímto něčím jiným, odlišným, je právě podstata. Není-li podstata jevu ještě poznána, a tedy neexistuje pro poznávací subjekt, lidské rozumně uvažující poznávací a jednající myšlení, nebo se ontologicky (čili jsoucnostně) klade v podobě bytí totožného s nic jako „nejsoucí, které existuje", máme co do činění se zdáním (německy „schein", rusky „kážimosť" nebo „vídimosť").

Pokračovat ve čtení

Ke zkoumání sociálně ekonomických rozporů procesu kapitalistického zaměstnávání

Při zkoumání hodnotové struktury zaměstnávání konkrétní živé všeobecně produktivní práce kognitariárního proletariátu v systému kapitalistických výrobních vztahů, jehož plodem je kognitariární zisk, čili logiky fungování kognitariárního kapitálu, předpokládáme, že a)podnikání klasického i kognitariárního kapitálu vychází ze stejného objemu investovaného konstantního kapitálu čili hodnotového vyjádření zvěcnělé mrtvé práce, jež se účastní procesu výroby nadhodnoty; b)klasický i kognitariární kapitál zaměstnávají stejný fyzický počet dělníků, ovšem hodnota a cena pracovní síly kognitariárních proletářů, která je pouze konvenčně symbolická, je n-krát vyšší než mzda proletářů tradičních; c)normálně funguje tržní hospodářský mechanismus s rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou a stabilními rovnovážnými cenami, které umožní, aby se všechno zboží, jež klasický i kognitariární kapitál vyrobí, na trhu prodalo a vyprodukovaná nadhodnota se tak přeměnila v zisk; d)všechny číselné hodnoty, jež vyjadřují velikost investovaných výrobních nákladů konstantního a variabilního kapitálu i masy vyrobeného zisku, jsou přirozená neboli celá a kladná čísla větší než jedna, a stejně tak všechny číselné indexy, jež budeme dále používat, jsou přirozená čísla větší než jedna. Zákonitosti vlastnické praxe kognitariárního kapitálu budeme nejdříve zkoumat z hlediska podstaty systému kapitalistického vykořisťování, čili se budeme tázat, v jaké míře zhodnocuje kognitariární kapitál ve výrobním procesu živou všeobecnou práci kognitariárních proletářů, jaká v procesu tvorby kognitariárního zisku vzniká masa a míra nadhodnoty a masa a míra kognitariárního zisku. Srovnání stupně a intenzity procesu vykořisťování živé práce tradičních proletářů s procesem ždímání a vysávání nadhodnoty ze živé a konkrétní kognitariarizované práce nám pomůže odhalit celospolečenské souvislosti logiky fungování kognitariárního kapitálu a jeho místo v historickém vývoji kapitalistického výrobního způsobu.

Pokračovat ve čtení

Produktivní sociálně ekonomická síla lidské vlastnické součinnosti

Zveřejňujeme analyticko-syntetické teoretické pojednání Produktivní sociálně ekonomická síla lidské vlastnické součinnosti. Rozsáhlá kniha je členěna do několika kapitol.

Kapitola I. Úvod: spinozovské pojetí hmoty jakožto substance – lidská smyslově předmětná praxe (subjektivita bytostných, materiálně předmětných sil člověka) coby nejvyšší vývojová forma samopohybu a samovývoje hmoty. Str. 1 – 13

Kapitola II. Logika zákonitostí výroby zboží pracujícími soukromými vlastníky a zbožními malovýrobci i výroby lidské aktivní činné schopnosti produkovat zboží. Str. 13 – 96.

Pokračovat ve čtení

Marxistické pojetí světa v pojmech

Pochopit jakoukoli vědu, znamená porozumět pojmům, kterými je formulována, a také vztahům mezi těmito pojmy. Bez toho je jakékoli učení zbytečné, dokonce matoucí. V přírodních vědách se s pojmy nešvindluje, ve společenských vědách ano. Stačí vysvětlit je trochu jinak, a z původního smyslu je nesmysl. Tak se bojuje proti marxismu; zkreslují se pojmy, a z marxismu se dělá pavěda. Dnešní generace už zná většinou jen pojmy pokroucené dřívějším zjednodušeným výkladem, a hlavně falšované novější záměrnou dezinterpretací, šířenou školami i propagandou. Proto vznikl tento slovník; jako pomůcka k pochopení marxismu, ne jeho úplný výklad. Někde přesahuje rámec toho, jak se dříve často zjednodušeně učil, avšak nikde ne Marxův radikalismus, humanismus a jeho racionalitu. Je to marxismus, neuzavřený do historie, dívající se na dnešní svět; marxismus tak jak jsem jej pochopil, přijal a šířil.

Pokračovat ve čtení