Na osobnosti 60 let, na které by se nemělo zapomenout XXIII.
Mirko Novák, estetik, filosof, teoretik hudby./1901-1980 /, studoval estetiku, muzikologii na FF UK , kde na něj měl silný vliv Otakar Hostinský a Zdeněk Nejedlý. Pokračoval v Paříži, Bordeaux a ve Vídni. V letech 1932-39 přednášel na FF KU v Bratislavě. V letech 1953 -1970 vedl katedru estetiky v Praze. Publikoval již od 20. let. Jeho úvahy směřovaly k problematice obecné uměnovědy. Je autorem významné publikace Česká estetika, která mapuje osobnosti a základní problémy estetiky, až do současnosti, tedy roku 1941. Zabýval se také problematikou posunu hodnot v toku času, Hodnoty a dějiny z roku 1947. Knížka řeší například takovou problematiku, jako je Vztah poznání a hodnocení, Skutečnosti a dějin, také Krize národa jako duchovní hodnoty. Zajímavý je taky jeho postoj k problému Pekař a Palacký? „_ Pekař kráčel k nejvyšším cílům historiografie, tam, kde bez filosofické erudice již musel tápati, a také velmi a povážlivě tápal. Nic zde nepomohla pronikavá historická kritika a schopnost konkrétního zření dějů minulých". _Palacký je pak, „…_od začátku prost všech sentimentů regionálních a maloměšťanských, a tím i jakéhokoliv pocitu méněcennosti národní a sociální". Pekař byl"…příliš sevřen prostředím pražského měšťanstva i maloměšťáctví, v atmosféře dusné a politicky přesrážděné bezvýchodnosti. Odtud Pekařova trpkost" „Odtud jeho zamítavý postoj k Palackého a k Masarykovu smyslu českých dějin, odtud chlad k československé revoluci a odtud konečně i jeho bezradné svádění všeho zla domácího i světového na bolševictví, svobodné zednářství a židovství", _Mirko Novák tak nebyl ani první ani poslední, kterého tento problém české historiografie zajímal a který je svým způsobem aktuální dodnes. Z 60. let je významný text zabývající se Vztahem obecné estetiky a životních funkcí, uveřejněný v Actech Universitatis Carolinae: