Picasso

Vincenc Kramář: Picassův boj za mír

Tvůrce mírové holubice Pablo Picasso připojil v r. 1952 k svým dosavadním politickým dílům, bojujícím proti reakci a za lepší společenský řád, rozsáhlé obrazy Války a Míru, které umístil ve staré gotické kapli u Vallauris na francouzské riviéře, a tím proměnil křesťanskou svatyni ve chrám Míru.

Idyla Míru, obecně symbolizující šťastný život a práci svobodného člověka, je jistě útěšná a povzbudivá, ale účinnější a vůbec významnější je Válka, vytěžená z třídních protikladů naší doby a z bojovného postoje pokrokového umělce. Spočívá na myšlence: je-li každá dobyvačná válka, zaměřená na olupování a zotročování národů, ničemnost, byla by útočná válka světových rozměrů, tedy nová světová válka, vedená atomovými a jinými zbraněmi hromadného zabíjení a ničení, kterou vyhrožují nenasytné monopoly, nezměřitelným zločinem proti lidstvu a zároveň něčím nesmyslným, ba hloupým, neboť atomová válka způsobila by při své dvojsečnosti nezměrné útrapy a ztráty na životech a statcích jak napadenému táboru míru, tak i útočníku.

Pokračovat ve čtení

Robert Desnos: Pablo Picasso

Jako všichni surrealističtí básníci první vlny byl i Robert Desnos spjat se svými výtvarnými druhy. Přivedl do skupiny Yvése Tanguyho, malíře autenticky surrealistické obraznosti, Masson, Labisse, Malkine, Picasso vyzdobili jeho sbírky a portrétovali ho, s Bretonem napsal text pro katalog kolektivní surrealistické výstavy v roce 1925, na níž se podíleli Arp, Chirico, Ernst, Klee, Masson, Miró, picasso, Man ray, Roy, a v katalogu výstavy Maxe Ernsta rok nato byla jeho báseň vedle Eluardovy a Péretovy. Když Robert Desnos u nás před dvaceti lety umíral, vzpomínal v posledních rozhovorech s medikem Josefem Stunou svých přátel Eluarda, Bretona, Picassa. Necelé dva roky předtím vyšla mapa šestnácti reprodukcí Picassových obrazů z let 1939 – 1943. Uváděl ji text, který následuje. ak

Pokračovat ve čtení