Rusko

Poselství z Valdaje

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina na setkání Valdajského diskusního klubu (24-27. října - https://rutube.ru/video/28f488dcfc9321a63f5da8422faf6e98/), který harmonicky zapadl do formátu akce, svým významem se podle autora příspěvku rovná projevu z Mnichova roku 2007. Valdajský projev nebyl hlouběji hodnocen v politicky korektních médiích ČR již proto, že zemi t.č. vládnou emoce, rusofobie bez rozumu a hranic, vláda se neštítí pytel pro mrtvé s hlavou prezidenta Putina pověsit mezi státní vlajky ČR a Ukrajiny na vládní budově, jeden z pražských radních plánuje provokaci s plotem velvyslanectví RF a obyčejní občané mají strach z představitelné budoucnosti.

Pokračovat ve čtení

K setkání Transform! v Praze

Dear comrades and friends: I personally and also on behalf of the Scientific Board of the Institute of the Czech left, of which I have been the Chairman, would like to thank you very much for the invitation to address you at the beginning of this important meeting in such a dynamic time.

At the same time I regret to inform you that it is impossible for me to attend all the sessions for a number of serious reasons as I have been willing to offer you a feedback as an observer at the end of the two days meeting.

Pokračovat ve čtení

K aktuálním událostem ve světě

Úvod

Děkuji Vám - příznivcům, organizátorům a všem, kteří se rozhodli vyslechnout si můj osobní názor na to, co probíhá a co se děje ve světě, v Evropě a v české kotlině. Co je jednou z hlavních příčin dění, s jakými následky bychom měli nebo musíme počítat a jaké možnosti řešení se nabízejí, aniž bychom museli sáhnout ke zbraním a sbírat na ulici mrtvé. Bez aktivní, nebo s aktivní spoluúčastí občanů.

Pokračovat ve čtení

Stručná poznámka ke zkoumání příčin a možných důsledků válečného konfliktu probíhajícího na Ukrajině

K významným kategoriím materialistické dialektické logiky jakožto teorie lidského racionálně smyslového nazírání (čití a vnímání), rozumového teoretického poznání i revolučně kritické sociálně politické aktivity lidí náleží kategorie jsoucího a skutečného. Jsoucno není pouhé konkrétní určité a zjevné, vznikající a zanikající konečné bytí, které existuje vedle jiného konkrétního určitého a spolu s jiným konkrétním určitým a zjevným bytím: je to bytí vymezené a zprostředkované podstatou, podstatné bytí, a zároveň podstata, jež se ponořila do bytí nebo se k bytí pozvedla – čili bezprostřednost, která sňala svá zprostředkování a nese v sobě historii svého původu. Jsoucí je reálně existující jev, jenž je vždy projevem a logicko-historickým výrazem čehosi jiného, než je sám. Tímto něčím jiným, odlišným, je právě podstata. Není-li podstata jevu ještě poznána, a tedy neexistuje pro poznávací subjekt, lidské rozumně uvažující poznávací a jednající myšlení, nebo se ontologicky (čili jsoucnostně) klade v podobě bytí totožného s nic jako „nejsoucí, které existuje", máme co do činění se zdáním (německy „schein", rusky „kážimosť" nebo „vídimosť").

Pokračovat ve čtení

Ankara – Berlín – Moskva

Nevím nic o přípravě a hlavních důvodech návštěvy paní ministryně zahraničí SRN Annaleny Baerbock v Aténách a Ankaře, kterou jsem navštívil na pozvání od pondělí (25) do pátku (29.7) včetně, ve věci neurčené pro širokou veřejnost. Přesto ale v příspěvku se zmíním o dvou symbolech Turecka - knihovně a muzeu a o několika zahraničně politických aspektech, které by neměli ignorovat ani dočasní obyvatelé Černínského paláce a Strakovky již proto, že na dobu omezenou a s omezeným ručením jim spadla do klína možnost mluvit za EU za oponou a ČR má bezodkladnou potřebu definovat svůj národní zájem, najít své místo alespoň v evropské diplomacii a obchodu. V něm Turecku připadla důležitá funkce v logistice a v sektoru spolupráce ve výrobě, když již ne ve vzdělávacím a omezeném vědeckém výzkumu.

Pokračovat ve čtení

Zemní plyn – tendence trhu, perspektivy

Úvod

V souvislosti se zástupným konfliktem mezi Ruskou federací a NATO, který se t. č. odehrává především ve východní, jihovýchodní a jižní části Ukrajiny se do popředí pozornosti dostává kromě vojensky politického i problém dalšího vývoje ekonomických vztahů nejen mezi stranami konfliktu, ale také mezi Ruskou federací a EU, EU a ČLR a v neposlední řadě i EU a USA.

Mezi zmíněnými seskupeními existují mnohačetné vazby, které se vytvořily v uplynulých třiceti letech po konci studené války. Dnes se mnoho z nich ruší, možná dokonce boří s tím, že je to nenávratný proces. Jako by už nikdo nechtěl vidět, co bude za pár měsíců, až přechodně utichnou zbraně a začnou se připomínat výroky Henryho Kissingera přenášené nedávno do Davosu nebo výzva zveřejněná v rozhovoru pro poslední vydání The Sunday Times, týkající se nalezení místa pro Rusko po událostech na Ukrajině, pokud Západ nechce, aby se z něj stala "výspa Číny v Evropě". Nebo, do třetice, článek z března 2014, ve kterém napsal, že Ukrajina, aby přežila a prosperovala, by neměla být "výspou jedné strany proti druhé", ale měla by se stát mostem mezi nimi.

Pokračovat ve čtení

Epilog jako prolog (2)

Založení Světového ekonomického fóra (WEF) umožnilo Klausu Schwabovi stát se jedním z nejvlivnějších lidí na světě. Velký reset, který prosazuje na globalistickém poli ho dělá jedním z nejdůležitějších vůdců současné doby. Není proto divu, že napsat příběh o Schwabovi představuje komplexní úkol spojený s osobním rizikem, utajovanými, v některých případech odstraněnými, zřejmě důležitými, informacemi. Uvedené dovoluje předpokládat, že Schwab je člověk s kvalitní maskou, hrající dobře inscenovanou roli, který dává přednost pobytu ve stínu a vychází na světlo dne, když je to skutečně potřeba a nehrozí úžeh nebo úpal.

Pokračovat ve čtení

Epilog jako prolog (1)

Epilog představuje diskurs, který se vrací zpět k předcházejícím událostem (demonstracím), zahrnující shromažďování záležitostí, postav a emocí, a jeho úkolem je také, jak říká Plato, aby konečně připomněli posluchačům to, co bylo řečeno. Prolog představuje v širším smyslu předmluvu jakéhokoli druhu. Z několika důvodů jsem se dnes rozhodl pro záměnu: z výšky současného působení podívat se na okamžik historie a na kořeny současného dění ve světě.

Světové ekonomické fórum (WEF) Davos 2022: 22 – 26. května

Pokračovat ve čtení

Saguntum 222

Nejen letošek je ve znamení dvojek. Před dvaadvaceti sty lety bylo datum dokonce ještě dvojkovější – jenom 222 p. n. l. a žádná nula. A poselství onoho roku je – i přes propast času – pro dnešek více než aktuální, až člověka zamrazí.

Po skončení první punské války (241 p. n. l.), kterou Kartágo se Římem prohrálo, se postupně ustálilo nové uspořádání. Kartaginci si kompenzovali utrpěné ztráty ve Středozemním moři kolonizací značné části Iberského poloostrova, jdoucí od jihu až skoro pod dnešní Barcelonu. Římané kontrolovali sever pod Pyrenejemi a na místě „dotyku“ spustili „železnou oponu“ ve formě smlouvy (225 p. n. l.), jež fixovala vzájemnou hranici na řece Ebro. Nějak jim tehdy nevadilo, že tou smlouvou do chřtánu Kartága hodili i město Saguntum, ležící na okraji Valencijského zálivu (tedy hluboko uvnitř kartaginského záboru). Město, které se dlouhodobě pokoušelo orientovat spíše pro-římsky než pro-kartaginsky. Nešťastné město, na které si o pár let později (222 p. n. l.) vzpomněli, když potřebovali vhodnou záminku pro své mocenské hry.

Pokračovat ve čtení

Gary Powers v rozhovoru s ředitelem Institutu české levice Josefem Skálou

Gary Powers má unikátní rodokmen. Stejně se totiž jmenoval i jeho táta, pilot letecké špionáže CIA, sestřelený 1, května 1960 na Uralem a později vyměněný za známého sovětského rozvědčíka. Gary je však i velký sympaťák. Tuto neděli navštívil “Atommuzeum” v katastru brdského Míšova. Vašek Vítovec, velký český sympaťák, ho vybudoval v jednom ze tří železobetonových bunkrů, v nichž u nás Sovětská armáda od konce 60. let skladovala jaderné hlavice. I na naše území byly předsunuty v reakci na rozmístění amerických jaderných raket nedaleko od západních hranic ČSSR. Rozhovor s Josefem Skálou, ředitelem IČL najdete přímo zde.

Pokračovat ve čtení