Zdá se mi, že už tu nemám co dělat, byl bych tu směšnou figurkou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési závazky, v takzvanou čest ve smlouvě a podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal…
Nemohu lépe popsat pocit, než ho vyjadřuje citát z díla Karla Čapka, který mám z toho mála, co vím, co předpokládám, že vím a to, co s pravděpodobností hraničící s jistotou se v představitelné budoucnosti stane. Poté, co západními věštci a médii ohlašovaná invaze ruských vojsk nezačala a co profesor politologie Bostonské univerzity JoshuaR. I. Shifrinson (jris@bu.edu) našel dokumenty – protokoly a diplomatické depeše v Národním archivu Velké Británie potvrzující lži představitelů NATO o neexistenci důkazu příslibu o nerozšíření NATO za Odru a na východ, za předpokladu, že se nejedná o zfalšované a podsunuté pro jeho práci. Poté, co byla předána 17. února 2022 reakce RF na dříve obdrženou odpověď z USA a NATO na požadavek RF z prosince roku 2021. Poté, co se událo před zahájením a co se děje v Mnichově na bezpečnostní konferenci, o které jsem psal před týdnem (12.02 - 15 let od projevu Putina na Mnichovské bezpečnostní konferenci). Vše potvrzuje, že hodina pravdy se blíží mílovými kroky bez ohledu na to, co NATO, EK a vláda české kotliny dělá, myslí a plánuje dělat. Vše je jinak a bude jinak, jak praví modifikované židovské rčení.
Pokračovat ve čtení