Volby

Volby: opravdu změna?

Je svým způsobem opravdu pozoruhodné, jak snadno je u některých lidí možno vybudit pocit životního štěstí. V ten volební večer, kdy se ukázalo že dosavadní český ministerský předseda ztratil většinu ve sněmovně, zavládla v mnohých kruzích vyslovená euforie. Znovu a znovu bylo opakováno a radostně zvoláváno jediné slovo: ZMĚNA!!

Budiž; nelze popírat že k určitým změnám v české politické krajině skutečně dojde. Ovšem – nejedná se v prvé řadě ani tak o Babiše samotného, nýbrž především o to, že se teď konečně rozlomí populisticko-nacionalistický, xenofobní a mnohdy vysloveně reakční blok Babiš – Zeman. Posledně jmenovaný se nyní dostane do citelné izolace; snad stále ještě ne společenské (v národě samém má ještě mnoho svých věrných), ale do izolace politické. Nyní proti sobě bude mít jak senát, tak poslaneckou sněmovnu, tak i vládu. Lze jen doufat, že těmto třem orgánům se podaří spojenými silami potlačit jeho šovinistické a vůči jistým autoritativním a totalitním státům velmi vstřícné choutky.

Pokračovat ve čtení

Rashomonův efekt a kocovina

Rashomonův efekt je termín související s notoricky známou nespolehlivostí očitých svědků. Popisuje situaci, kdy je událost dána protichůdnými interpretacemi nebo popisy zúčastněných osob. V právní oblasti se o Rashomonově (také Rašomonově) efektu hovoří, když se jedná o případ, kdy svědci uvádějí svědectví, která jsou si navzájem zjevně protichůdná, nebo se stalo příliš mnoho věcí, aby byl platný pouze jeden z jejich příběhů. Jako dva z mnoha příkladů Rashomonova efektu v české kotlině slouží kauza s jízdenkami Dopravního podniku, kterou jsem začal studovat a kauza týkající se nafty Správy státních hmotných rezerv (SSHR) uskladňované zkrachovalou Victoriagruppe v Kraillingu (SRN).

Pokračovat ve čtení

Rakouský fenomén Graz

Všichni se u našich jižních sousedů ptají: Jak je to možné? Ve Štýrském Hradci nebo místně Grazu, druhém největším rakouském městě, vyhráli místní komunální volby „komunisti", přesněji kandidátka Komunistické strany Rakouska (KPÖ). S obavami se ptají ti, kdo v tom vidí příchod „rudé revoluce". Ptají se také ti, kdo si přejí, aby radikální levice, zde reprezentovaná komunistickou kandidátkou, se prosadila. Zůstává ale otevřená otázka, proč se to stalo.

Hned z kraje je třeba říci, že odpověď není ani jednoduchá ani jednoznačná. A také, že dlouhodobě je spolková země Štýrsko poněkud odlišná od ostatního Rakouska. Jestliže rakouští komunisté dosahují ve volbách dlouhodobě výsledek spíše okolo jednoho procenta, pak v této spolkové zemi je to za poslední dekádu mezi 4,4 až 6 %. Nejvýznamnější rakouská tradiční levicová strana Socialistická strana Rakouska (SPÖ) se dlouhodobě uchází o vládní pozici a mnohdy jí to vychází. Ve zmíněném období ve Štýrsku dosahovala nejvíce před jedenácti lety 38,3 %, v posledních volbách (2019) pak 23 %. V Grazu to dopadalo následovně – KPÖ si stabilně držela od roku 2012 okolo 20 %, letos získala 28,8 %, což je první místo. SPÖ začala na 15,3 % , v roce 2017 to bylo 10 %, letos 9,5 %. Dlouhodobě na radnici v Grazu vévodila Rakouská lidová strana (ÖVP) se ziskem nad třetinu hlasů, letos však získala pouze 25,9 % a nevyhrála. Tato čísla ukazují, jak se tato oblast Rakouska liší od celého státu. Na celostátní úrovni je vztah SPÖ a KPÖ jako Goliáš a David. Čísla ale naznačují, že jednak místní výsledek komunistů zase není tak překvapující, a také, že to nebylo „na úkor" SPÖ. Ta téměř neztratila oproti minulým volbám. K volebnímu úspěchu patří také volební výsledky v 17 okresech Grazu, kde je nyní KPÖ okresním lídrem v osmi okrscích místo v jednom. Stabilní ukotvení KPÖ se odráží také v toku voličů. 80 procent voličů KPÖ roku 2017 se drželo svého volebního rozhodnutí a relativně největší nárůst dosáhla strana z předchozího nevoličského segmentu.

Pokračovat ve čtení

Po volbách v Rakousku a Německu

Volby do obecního (městského) zastupitelstva v Rakouském Štýrském Hradci a do Spolkového sněmu SRN, které se konaly týž den 26. září, nabízejí českým voličům, především levicově orientovaným, ještě nerozhodnutým a samotné KSČM mnoho k zamyšlení, přestože jejich obsah a význam nejsou v geopolitickém kontextu srovnatelné.

Všeobecně v kontextu voleb, problematiky a omezení způsobených Covid-19 v Rakousku, která osobně znám, mohu potvrdit, že pro odevzdání hlasu platilo mít: masku FFP2, vlastní psací materiál (kuličkové pero, barevnou tužku nebo podobný psací instrument), oficiální průkaz totožnosti s fotografií - pas, občanský průkaz, zbrojní průkaz, invalidní pas a podobné.

Pokračovat ve čtení

Po volbách v Ruské federaci

Volby do Státní Dumy (SD) proběhly poprvé v historii Ruské federace a po změně Ústavy RF během tří dnů (od 17. do 19.září, včetně).

Hlavní událostí voleb představují podle osobního hodnocení: 1) vstup páté a nové politické strany do SD – Noví lidé. 2) úspěch KSRF (Komunistické strany Ruské federace), 3) nejhorší výsledek Liberálně demokratické strany Ruska (Žirinovského) od roku 2007 a 4) absolutní propad neoliberálů a podobných představitelů liberálního západního myšleni, hospodářského, politického a hodnotového systému.

Pokračovat ve čtení

Doba je dnes určována kognitivním kapitalismem

Rozhovor s předsedou Akademické rady Institutu české levice o nejen o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny 2021.

1. Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a sociologické průzkumy předpovídají vítězství koalice Pirátů se Starosty. Co podle vás způsobuje jejich umístění na prvním nebo druhém místě?

JC - Jedná se s pravděpodobností hraničící s jistotou o kombinaci výsledků mediální strategie, frustrace s pocitem marnosti u občanů střední a starší generace z konání etablovaných politických stran a současné vlády ve složité době a lhostejnosti mladé generace ke klíčovým znalostem historie státu, jeho skutečného stavu politické, hospodářské a vůdcovské suverenity a v neposlední řadě neuvědomění si následků kognitivního kapitalismu. Dobu, kterou jsem označil jako složitou a kognitivní kapitalismus, který jsem během posledního roku mnohokrát zmiňoval v příspěvcích zde a v zahraničí, charakterizují tři hlavní příběhy: 1) tzv. pandemie strachu z koronaviru, 2) vládnutí koalice s pomocí speciálních nových zákonů s dopady na představitelnou budoucnost, které si mladší a mladý občan nedovede představit z důvodů následků konzumismu, egoismu a deficitu etiky a morálky ve společnosti, a 3) všeobecný nezájem o historii a trendy určující mimo jiné místo ČR v představitelné budoucnosti v kontextu kognitivního kapitalismu. V něm je člověk odstraněn z funkce producenta a přestěhován do funkce konzumenta nebo lidského odpadu. Na tomto místě připomínám starý Řím, kde byl otrok věcí, která mluví. V moderním jazyce kognitivního kapitalismu, 4IR a Pirátů to znamená robot(izace) a integrace umělé inteligence, vše s plným ignorováním skutečnosti, že i když bychom měli být schopni kontrolovat roboty s UI, nebudeme moci nikdy vyloučit, a proto i garantovat, že nad námi nezvítězí na základě chyb, které dělá každý člověk. Vyhýbat se přímé odpovědnosti v takto charakterizované době tak, jak to dělají Piráti je umění v roli, kterou nezkušení herci nemohou zvládnout bez zahraničních suflérů.

Pokračovat ve čtení